Billeder på siden
PDF
ePub

Þrínc. ar dodeit, ar diwythyl, a'r íeudavt, a'r gynglenyd, a'r gríessyn,” a'r unsyc, a'r redegavc a godeil? y byví a'r hokys. A llyma mal y gýneir y kyuot hýnný: kymryt yr

у hylithyr ae gladu oe uôn; ae olchi yn da, ae dauellu yn uân; ae vriýav y: myýn morter ; yn oreu y galler: a býrý y soec ymeith : Ac odyna dodi y llynn hýnný y myýn padell ar y tan, ac odyna kymryt y berwon tra gaffer yn wyn, ae gadý gennyt hyt y mynnych ; ae wneuthur yn belleneu bychein pan y rodych yr claf. Bolwyst bellenneu o losceu a magleu, a chyuot," y gvaredír.

у $ 18. Ryr dauatenneu a day y gyfueisted, a sef gved y gtaredír; eu trychu a hayarn oer; a lloscí eu lle, ac eu heliay a mel,

§ 19. Tri ryý dosted yssyd: Sychdosted"; o gyuot a llynn, a llosceu a sychenneint y gvaredir. Maen calet ual hynn y gvaredir lle y diotter : kymryt ffonn ae dodi ymplyc y arreu. Ac odyna dodi ydýy ureitho o vyún y arreu. ac eu plygu y vynyd am y ffonn; a rýymaý taleith am y deu ardýrn, ac am y warr. ae dodi ae dorr y uynyd. A pheth uchel dann y dýy clûn: ac or parth asseu yr dywyssen diot y maen. Ac odyna y8 dodi y myún enneint dýfyr y dyd hønný. a thrannoeth y myyn' enneint dýfyr yn gyntaf, a gvedy hynny yn y kyffeith. A gvedy hynny y dodi y myyn

. y wely ae torr y uynyd: a sychu y weli, a dodi llin ac emenyn hallt érthi, ae gynnal yn yr ardymher hýnný yny wyper a dihango ae adu dydgveith all nosweith kynn gýneuthur gýeith vrthav; heb výyt a heb lyn; ae dodi y myýn enneint. Os tywot uaen uyd; gýneuthur medyglyn trøy wenith gýryf gloyý kadarn!? ar llysseu hynn : y glaerllys, ar greulys uendigeit, ar orchwreid. ar erinllys, ac eido y

[ocr errors]

10

2

1Gwessyn, T. Ac odeil, T. 3 Nid yw y yn T.

* Llyn a chyvot, T. 5 Y sych dostedd, T. 6 Vreich, T. 7 Eu, T. 8 Nid yw y yn T. 9 Nid yr y myyn yn T.

10 Ony, T.

110, T.

1% Kadarn gloyw, T.

a

daear, ar tryv a'r uilffyth, a'r vydlyn, a'r colúmbina, a'r vamlys, a'r dodeit, a'r grýmyn, ar danhogen, ar glessyn, a deint у llev. ar vreidrud lýyt, ar ganwreid benngoch, ar redegaúc.

$ 20. Gýreic ya vo arneí rýystyr am gaffel beichogi ; trøy y llysseu hynn' y gýneir medyglyn idi: yr erinllys ar iavn. ar tryýt ar ganvreią bengoch, ar ganwreid uelen, a tharý y mynyd, a'r gan-wein, ar diwythyl; ac ymysc hynny kymryt kyuot o honei.

$ 21. Gýreic a del iời cleuyt y gýraged yn røy: kymryt у wenenllys vân, ar kyngaf mân, ar ganyweín, a roec. ar diwythyl, ar uabcoll, a lludý bann hyd a ladher ae gyrn ar y benn, ac eu berúi trøy wîn coch yn oreu ac y galler: a hidlav y llynn hýnný yn da ae yuet beunyd yn y darffo

у a pheídav a býydeu gøressavc a ludyýyt uchot a gordyfneit gvaet y uffarned ac y garreu.

$ 22. Gýreid y drycheigyavc y torri yr hychgruc; y taray ar y dyfyr oer ae yvet a chronni hynny yn y eneu. $23. Deint y llev y gyuot ascórn penn hen dyn y taray a'r

y dýfyr oer ae yuet.

§ 24. Crâf y natred ar greithwar; sud y gvreid y torri maessa ; a sud eu deil

у

dorri magyl. § 25. Gýreid y gannyreid lýyt, eu bervi, trýy vin maessa heuyt, a gýneuthur trúy eu deil y lâd llyngher.

26. Gýreid y chwefyrdan? a gøreid y tauol. a llysseu cadýgavn. ac emenyn. a hen ulonec. a brýmstan eu býrý y gyt. ac eu gvascu trúy liein; hynny yssyd da rac y crugyn.

$ 27. Or pan alho buch hyt ympenn y pymthecuet dyd, gøressavc uyd y llaeth. Ac odyna hyt pan lamher tra vo blith genthi gøressaúc uyd y llaeth. Kic hých kynny blýyd. a chic dauat. gúlyboravc vydant : a dyn a vo knavt gélyboravc idań o gleuyt; nyt da idaý y kic hýnný.

у

y dorri $ 28. Iachaf kic llúdyn gøyllt, yw kic ivrch. Iachaf kic llýdyn dof yv kic týrch. Iachaf kic edyn gøyllt yý kic par

1 Givmin, T. 2 Nid yw y yn T. 3 Ymma, T. tryw yn T.

6 Ganwenn, T. 6 Nid yr ar yn T.

4 Nid yw ar iawn ar 7 Chefyrdan, T

yý tris. Iachaf kic edyn dôf yw iâr. Iachaf pysgaýt mor? yý lledyn. Iachaf pysgavt awedýr yv? draenogyeit a brithyllyeit.3

$ 29. Rac derwhyden wlýb, meldebyr eiļorýc, a mer katno. ac ystor gøynn.

$ 30. Rac y dannoed; kymryt y risc nessaf yr pren eidorýc, a deil y gvydwyd. ac eu hyssigav y gyt y myýn morter yn da, ac eu gvascu trøy liein yn y dúy ffroen, ae* dorr y uynydd, a hynny ae gveryt.

$ 31. Rac bydêri: kymryt trýnc hýrò, a bystyl llassýot 5 a sud yr onn: ac eu gvascu yn y glust. ac y adan y deint ;

у

6 a dodi llosc y môn y glust; ac ygkýrr y ên; a chneuen yndav a hynny yssyd da.

§ 32. Rac brath neidyr: os gør uyề kymryt keilafc byv; a dodi y din úrth y brath; ae gynnal uelly; a hynny yssyd da. Os gyreic vyd kymryt iâr vyÝ yn yr vn ansavą, a hynny ae divenýyna.?

$ 33. Rac llyngranc. kymryt kagyl geiuyr, a blaút heid. a gvin côch ; ac eu berwi y gyt yn iwt; ae dodi úrthaý. A hynny yý y uedeginyaeth yn y lle ny diotter.

8

. $ 34. Rac dolur y myýn penn: neu rac gvaeý kymhaleu : kymryt bara pynnyýlo gvenith trýydav, ac ualu yn vlaút mân. ac odyna kymryt suryon y coet, a deint y llev. ar10 danhogen, a gvin coch, ac yssigav y llysseu y gyt, y myýn morter yn da, ae kymysgcu y gyt ar y tân ac ymron y diot, dodi gvêr eidon yn da yndav a halen. Ac odyna dodi y plastyr hønný úrth y benn gvedy eillav; a hynny ar urethyn tev: Sef a wna hýnný tardu cornýydon trvydav; a sugnay y gyenýyn y maes. ae didoluryaýll ynteu.

a

8

iY mor, T. 2 Yr, T. 3 Brith y Llyeit, T.

* A, T. 6 A dan, T.

7 Dihenny yna, T. 8 Nid yw yn yn T. 10 A, T. 11 Didoruryav, T.

5 Llos9 Pyn

wet, T. nyol, T.

$ 35. Ny byd gvenuvynic brath adyrcoba; namyn o wyl ueir y medi : hyt wyl ueir y canhwylleu ; ac yna briýaý kylyon úrthav; a hynny ae diwenýyna.?

$36. Rac llyngher; kymryt risc yr yscaó, a risc y coll ffrenghic, a risc yr yspydat. ar elinyavc; ac eu bervi trøy dýfyr y gyt, ac yuet ffioleit peunyd ar y gythúgyl. a pheidav a býyt hyt ymron echwyd : a hynny hyt ympenn y nav pryt.

§ 37. Rac brath ab: kymryt bisswel tarý ae dodi frthaý, a iacha uud.

$ 38. Rac y mann : kymryt yr erinllys, ae dodi vrthaí pan arganffer gyntaf. Arall yý. kymryt blodeu y benn

y galet. neu y deil. ae vriway y gyt a melyn wy, a halen mân ae dodi úrthaí; a hýnný ae kyuyt. Arall yv. kymryt y wennelavc lâs, ae briway y gyt a hen vlonec ae dodi úrthav. Arall yý. kymryt gøreid y dynat coch, a gøreid y ganyreid lýyt, ar íeutaút: ae bervi yó gyt trýy lastýr geiuyr yn dýys; a dodi emenyn yn y glastýr, ae yuet a nos a dyd.

$ 39. Rac y mann gvedy byryo6 y dameít,' neu ar lasc8 : kymryt yr amrannwen, ae grassu yn da, ae ualu, ae iraý a hýnný gysseuin ; a býrý blaýt y llysseu arnav; a hynnt a wnâ y greith yn da ac yn dec. Barwylo y gyuygeu pob gyeli y uerýi trøy lastýr llefrith.

$ 40. Y dorri gyaetlin redegavc: kymryt y uedlys ae tharav ar dýfyr oer; ae yuet, a hynný ae tyr trýy nerth duv.

§ 41. Rac crygi: kymryt y uabcoll. a'r erinllys ; ae berýi trýy lefrith pûr ; a dodi emenyn arnav ar y tân : ae uerti iâs dâ gyt ae yuet bop bore.

$ 42. Rac y dannoed: kymryt y ueidavc6 lvyt. ae dodi dan y ben; y myyn lliein crei a iach uyd. Arall yý. kym

4 Y gyntaf, T.

& Arlas', T.

7

1 Adyrp, T. - Diwenwyna, R. T. 5 Nid yw y yn T. 6 Byryw, T. 9 Barnwyl, T. 10 Veidiavc, T.

B

3 Ymon, T.
Etameit, T.

1

3

[ocr errors]

ryt y ueídyavc? lâs, ae 2 dodi y mywn tauolen dan y deint; neu ar uaen týym. ae dodi yn dýym y mywn lliein dan y deint claf. Arall yý kymryt yr henllydan, ae briýav yn da, ae dodi úrth y dant claf. tros nos. Arall yř. kymryt y vennwen.' a tharav yn dýys a hýnný.

$ 43. Rac cleuyt bronn : kymryt yr hen llydan a blonec, ae dodi úrthav, a iach uyd.

§ 44. Rac llyngher : kymryt géin, ac atrøm. ae gymyscu y gyt. ae yuet bob bore ar y gythyngyl.5

§ 45. Rac brath neidyr: kymryt yr henllydan, ar benngalet, ar bennlâs, ae taraý ar dýfyr ae yuet. Tri chyualorn meņic ynt: brath ysgyueint, a brâth ammvydon bronn. a phen glín.®

§ 46. Rac marchwreínt: kymryt ystor gøynn ae dýymay ; ac yn uedal y dodi úrthaý, a hynny ae hiachaa.

§ 47. Seith gelyn llygat yssyd. wylav, a gvylaw, a gøylamec, a meddaýt, a godineb, a sychbilen, a mýc.

§ 48. Tri ascórn yssyd ymyyn? dyn or torrant ny chyfannant byth ; ac ni enir un o honunt gan dyn pan aner ef : deint. a phedellec. a iat.

$ 49. Brivat 8 graýn y pabi y mywn gvin y beri i dyn gyscu yn da.

§ 50. Rac lludyas eghi. kymryt y uedlýyn. ae tharat ar défyro ae yuet ar y únyt.10 § 51. Rac y cryt: kymryt y ganvreid lýyt. ar dynat coch.

y ar henllydan, ar unyeít. ac eu briýav yn da y mywn meid geiuyr hên ac eu bervi; a phob bore yuet or 11 claf gýppaneit. a hýnný ae gýna yn iach.

§ 52. Rac y danhoed. kymryt kanhýyll o wêr deueit (a graún y mor gelyn gyt a'r gver.) a llosci yganhýyll yn

[ocr errors]

12

13

1 Veldyavc, T.

3 A, T.
3 Nid yw llydan yn T.

4 Vennwn, T. 5 Gythlvngyl, T. 6 Clun, T. ? Nid yw y yn T.

8 Briviv, T. 9 Y dyfyr, T. 10 Yynyt, T. 11 Y, T. R, T. 18 Y, T.

12

13

« ForrigeFortsæt »