Billeder på siden
PDF
ePub

§ 106. O glyn avu dyn yrth y assen: kymer y bore pan gyuotto yr heul (dan ganu dy bader) y gyglennyd a tharay ef a'r gørýf newyd: a dyro yr claf oe yuet y myýn enneint nav nieu.

$ 107. Rac pessychu : mortera uedwon chverv. a býrý y sud y myyn llaeth berwedic, a hidyl ef. ac aruer o honay. Arall yv: berø grochaneit o dýfyr yn y

el dan

y

hanner. Ac yna kymysc blavt rýc ac ef, a dot emenyn yndav. ac aruer o honay

yn

vrýt. $ 108. Y lad pryuet y us? y myýn kylla neu groth : kymer sud yr eruin a dot arnav; ac vynt a doant allan. Arall yý: kymer dyrneit o risc y persig frth y dayar sech, ac ýf ar dy gythlýng gyt a llaeth geiuyr. ac vynt a doant oll allan.

$ 109. Y ostýng kalledi? boly: dot halen ac arment; y uo gymein o bop un ae gilyd ; a dôt ar dân y myyn craesset ; a gât ar y tân ef yn y uô ual kýyr yn výygyl. a gýna o hýnný deissenneu, a gossot ýynt yn y tu ôl yr dyn.

$ 110. Rac brath neidyr : yuet sud yr erllyryat gyt ac olew a halen. Sud y gannyreid heuyt gvedy briwer ac yd hidler a 4 érthlad gvenýyn.

Arall yý: kymer emhennyd keilavc coch. a rut, a dyro ar lefrith. neu laeth geyuêu, neu win oe yuet: a dột beth o gia y vronn yn vrút úrth y brath a hynny a dynnyn y úrthay a'r keilavc yn vyv.

§ 111. Rac llyngher : kymer laeth buch y bo llo gørýf yn y sugnav; a blavt heiò a mel: a berý y myýn padell. yn y el iwt, a dôt ef yn dýym úrth y groth.

Arall yý: gýneythur bara o heiờ. a chnevillon gvedy dirisgler, a býyta hýnný.

Arall yý: morteru y rut gøyry - ar gannwreid. ac yuet y suð hýnný.6

1 Vyd, T. 6 Don, T.

2 Kaledi, T.

3 Nid yw olew a yn T.

4Y, T,

6 Gvyr y, T.

a

.

$ 112. Or byd gøreic heb allu escor y llwyth. rýymer deil y gannyreið úrth y mordøyt asseu; a thynner yn ebrýyd ymeith wedy yd escoro, rac tvallt y hannyan.

$ 113. Rac chýyd a' dolur ygglinyeu : Briv rut, a mel a halen. a dôt érthay; a hynny a weryt yr høyd.?

§ 114. Rac dolur arennau : taray y centaure ar défyr oer. dyro yr claf oe yuet.

$ 115. Rac tra sychet. yvet y centavrya drýy dýfyr tvym. hynny a tyrr sychet ac a burhâ dvyvron. ar kylla.

$ 116. Rac y urech: kymer 3 lludý grûc. a lludý gvenyn neu ysmalaes ; a lludý corn karý a mel. ac îr ef a hýnný.

$ 117. Rac trachwyt: kymer yr eruin a berý drøy laeth geiuyr: ac yf ef, a hynny ae tyrr. $ 118. Rac llosc tân neu dýfyr. dôt deil у

liliým y myýn llaeth bervedic a gossot ar y weli. yn y uo iach.

$ 119. Rac llesteir pissav. kym! emhennyd ysgyuarnaúc. a tharav hýnný ar win arogleu aýr. ac ģf ef.

$ 120. Rac brath neidyr: dyro y myýn* oleý sud y fenigyl. neu raphan, neu y rut, neu y wermot : ac yuet hýnný. neu výyttaet.

$ 121. Rac chwydu gvaet : bervi y uilffei drøy win. neu laeth ae yuet: a hynny ae tyrr; neu uervi y betonica 5 y myún llaeth geiuyr, neu win. a hýnný ae tyrr.

$ 122. Rac attal maessa : Berý dvfyr a gvreid ysgall mân or koet: a dyro y dýfyr hýnný idav oeo yuet.

$ 123. Pýy bynnac a uo ry vrâs. yuet y ffenigyl, a hynny ae kulha.

§ 124. O byd llidyavc yuet yr apiým yn 8 uynych, hynny a weryt llit, ac a wna llewenyd. $

125. Ot al ' sarff yggeneu dyn, neu or byd yndav bryuet ereill byv, trawet arment ar win yn deý, ac yuet hýnný. ac ef a geiff rydit.

2 Y chvyd, T.

Kymryt, T. 4 Mwyn, T. Betoni, T. 6 Nid yw oe yn T, 7 Nid yw y yn T.

SY, T.

y Or él, T.

a

1 Nid yw a yn T.

5

§ 126. O genir pryuet y myún dyn, neu lúdyn. Dot arnay wreid y dragrans; ac efa uyd marý y pryf yn diannot.

Arall yý taray deil y ditaen ar win kadarn. ac yuet ar y gvthlóng.

$ 127. Rac llygher. yvet fioleit o sud y plantaen. i? yr erlyryat. a dodi y llysseu hýnný ar y uogel. Arall yý taray

yý taray y vilffei ar wîn. ac yuet ar y gythlýng un weith. ac vynt a doant oll allan y dyd hýnný.

§ 128. Rac y cryt: yuet sud y rut. a gvin. a llygket 3 tri gronyn o'r koliandrým, ac yuet yr apiým drøy dýfyr (.i. y maelis). a chynnull y plantaen gan dywedut dy pader, ac yuet hønný drøy win a phybyr. Kymer sud y ganwreid wedy briwher, a sud y wermot. chymysc ac olew hawdýym.* ac îr dy gorff yn gýbyl dridieu ar un tu. ac ef a diffyd y crytá heb olud.

$ 129. Or byd hagen kryt kadarn ar dyn. pår idań o uynet myýn enneint, a mogel rac kyhýrd y? dýfyr ae vreicheu; a chymmer eido y dayar a berý ef yn ffest. a gossot yn vrýt

у benn. a gollóng gýaet ar y ureich ; ac ef a uyd iach drýy nerth duý.

$ 130. Rac chýydu ac ucheneideu ; tarav dyrneit a hanner o'r betonica ar dýfyr mýygyl ac yuet hýnný.

Y torri chvyt. kymer y8 betonica a berý drvy uel. A mortera ef; a gýna o hýnný pedeir pelen; a dyro un beunyd or pedwar dieu idav y yuet y myýn týymyn.

$ 131. O chymer dyn wenwyn, yuet sud y ditaen a gvîn.

§ 132. Y torri gvaetlino o ffroeneu, kymer blaen teir 20 dynhaden a tharaý vynt y gyt; a dot y bastei honno yn dy fynaf ac y gellych yn y ffroenau.

Arall yý kymer y vilffyd. a mortera drøy wîn egyr a dôt yn y ffroeneu, ac ef a dyrr y gyaetlin.

ar

3

1 Dragavns, T.

9 Nid yw i yn T. 5 Vervt, T. 6 Idiav, T. 7A, T. 10 Nid yw. teir yn T. 110, T.

Llyngchet, T.
8 Nid yw y yn T.

4 Hawodvym, T.

9 Gvaetlyn, T.

$ 133. Rac chýydu : yuet y uilffei drvy wîn møygyl yn y uo iach. Arall yý dodi y geilleu y myýn gvin egyr.

$ 134, Rac byderi o at-gleuyt; kymer bystyl buch, a llaeth bronneu a mêl, a dot yn havd dvym? yn dy glusteu. Medeginyaeth na phaela yý honno.

$ 135. Llyma gampeu y kenin : Da yv yuet y sud rac chýydu gvaet. Da yý y wraged a uynno kael plant vwytta kennin yn uynych. Da yý kymryt keñin a gvin rac vrath neidyr, neu aniuel arall. Da yý úrth weli plastyr o geñin a mel. Da rac ? hên has 3 neu ysgeueint sud y kennin a llaeth bronneu. Da yý sud y kenin. a bystyl gauyr a mel yn dri thraean rac byderi. a hynny y dodi yn dýym yn y glusteu, neu yn y ffroeneu. Da yy rac dolur o benn.. Da yú y * kenin a gwin. rac dolur o arrenneu. Da yý y5 kenin y gyuannu asgýrn, ac y aeduedu cornøyteu.

0 dodir y 6 kennin a halen vrth weli ef ae kae yn ehegyr. Or? bøyteir yê kenin yn amrýt, wynt a barant uedvi. Nerthau dynyon yo del gvaetlin udunt a wnant. wynt a Ýrthladant vygydorth yr amysgar. argvedus ynt yr kylla, nac yn uerwedic nac yn amrýt y kymerer kanys temigyay y greu a wnant rac y tostet: a mýc o honunt a ymdyrcheif yr penn. ac a lesteir a golúc ac a wnant gyelet breudwydon arythyr ofynaýc: 11 ony vwyteir yn gyntaf y letus neu y popin neu y kyfryý hynny

eu hardymheru : Y lad y pryuet a aner ygkylla neu groth.

$ 136. Y rei ny allant kynnal na 13 býyt na diaýt namyn yl chýydu: kym? ynllefoliým 15 a tharav myýn gvin mýygyl. a dyro yr claf oe yuet.

$ 137. Yn erbyn gvenwyn taraý dýy gneuen a their or

10

12

1 Havddvyn, T. 2 Yw rac, T. 3 Bas, T. 4 Nid yw y yn T. yu y yn T. 6 Nid yw y yn T.

70, T. 8 Nid yw y yn T. yw y yn T.

10 Gieu, T. 11 Ofnasc, T. 12 Yw, T. yr y yn T.

15 Millefolium, T.

5 Nid 9 Nid 14 Nid

13 A, T.

figys sychyon adyro o deil y rut. a phymthec gronyn ar hugeint o halen. a dyro yr claf ar y gythlýng.

$ 138. Llyma y petheu yssy” da rac y kic drýc; nyt amgenn alým gøynn a valo yn plyor. a býrý y ploor hýnný arnay.

Rac yr un ryv: kymer llyffant du. ny allo namyn cropyan : a maed a gvialen yn y llittyo. Ac yn y chýydo yn y uo mary: a chymer ef a dot y myýn pridell; a chae y bridell am danav hyt na chaffo? y móc vynet allan, na'r gøynt y myyn. ae losgi yn y bridell yn y uo yn lludw. a býrý y lludý hynny arnay.

Arall yý kym? týrch dayar, a llosc yn yr unryú agved. a býrý y lludý arnav.3

Yn yr un ryý uod gýna lludý o gic dyr ; o'r kyfryv le ac y bo y dolur, o gellir y gaffel o neb ryý fford. ac yn yr un môd a hynny lludý carlóng gýynn yn yr un ryý losgyat ac y dywetpýyt uchot ae uýrý arnav.

Arall yý kym’y savl a uynnych o benneu garllec. a llosc Vynt ar laýr glân ; a phan výynt yn tanllyt, diffod øynt a dafynneu mêl, a gýna ploor o honay a býrý arnav. a rýym arnav plastyr ympenn y trydyd dyd gvedy golcher ; berý vlavt ryc a gyaet hých y gyt, a dot hýnný úrthaý5 gvedy golcher, ac ar warthaf hýnný. y plastyr a mêl berwedic a'r trayan o halen ; a hynny beunyd. Arall yý. kym? gen march, a'r dannet oll yndi ; a llose gýpaneit o hýnný. a chymysc ef a phybyr. ac a blonec: ac ir a hýnný. a thempra drýy saes, a dot beunyd y plast 6 hønný arnav. hyt ym penn y pythewnos.

Arall yý kym?? mêl a melyn ýy. ac arment; kyffeith mân. ae kymyscu ygyt ae výrý arpav. dýyweith beunyd. puedic 8 yv.

a blaýt

2

1 A dyrneit, T.

Ny chatto, T. 3 Arall yv kymr. gicuran yr un ryw losgyat: a bvrw y lludw arnav, T. 4 Kymer, T. 5 Nid yw vrthav yn T. 6 Plaster, T. Kymer, T.

* Provedic, T.

« ForrigeFortsæt »